Hledat na tomto webu

Hyena, sup, hyenismus

Tak to je ten nejhorší případ. Křivda nejhorší ze všech.

Přirovnání někoho k hyeně či supovi nebo něčího počínání k hyenismu má obvykle (mylně, leč bohužel ustáleně) znamenat,
že někdo parazituje na cizím neštěstí, zneužívá něčí smůlu k tomu, aby sám sobě pomohl, přičemž ignoruje, že tím toho poškozeného ještě více poškodí. Alespoň tak lze obvyklý význam takového přirovnání chápat z nejčastějších kontextů.

A reálné počínání hyen či supů? Místo aby stejně jako běžní dravci a šelmy zabíjeli živé jedince, kteří si ještě užívají radosti života,
tak se spokojí s již padlými mrtvými těly bez ducha, takže vlk se nažere a koza zůstane celá… resp. hyena se nažere a živá zvířata zůstanou celá.
A nejen, že ostatním neškodí – navíc ještě celkově prostředí a všem v něm pomáhají tím, že odstraňují potenciální zdroj hniloby a ráj mnoha nákaz a bakterií.

Jsou to nekonfliktní uklízeči, žijící s ostatními v ladné symbióze, spokojí se s tím, co už jinak k ničemu není, a ještě navíc pro ostatní dělají potřebnou hygienickou prevenci.
A pak přijde nějaký systematicky neuvažující zástupce lidstva a začne je zcela nesmyslným přirovnáním urážet.

(Další věc je, že podle některých zdrojů jsou hyeny spíše lovci, než požírači nepotřebných těl,
ale to přísloví vzniklo z předpokladu, že žerou mrtvá těla.)

Červená na býka

„Dráždí ho to, jak červená býka”
„…čili je mu to úplně jedno”, chce se mi vždy dodat.
Toreador býka dráždí pohybem, červená barva je býkovi šumák, červená barva je tam pro obecenstvo, aby dobře vidělo, co se děje.

Dupe jako slon, je jako slon v porcelánu, je slon

V prodejně s porcelánem, sklem a keramikou jsem slona ještě neviděl
(což mi připomíná, že jsem na to téma kdysi napsal krátkou básničku, kterou ještě nemám na webu, ale už ji tam dávám: Slon v porcelánu),

ale pokud jde o dupnutí,
tak podle ošetřovatelů v ZOO, jichž jsem se na to téma ptal, není sloní šlápnutí na lidskou nohu té noze nebezpečné, protože jednak se velká hmotnost slona rozloží na velkou plochu velkých tlap, a jednak je ta tlapa měkká, takže se trochu sama uhne svojí deformací.
Oproti tomu ošetřovatelé z kravínů mají se šlápnutím svých svěřenkyň mnohem bolestivější zkušenosti – je to sice jen (oproti slonovi) pár metráků, ale zato na malé ploše, tedy s velkým tlakem.
A pokud jde o zvukový efekt dupání, tím jsou v praxi pověstní třeba ježci.
Ale sloni? Jsou velcí, jsou na ráně, a nemůžou se bránit, tak si je kde kdo hned bere do úst.

A že by byli nějak extrémně neobratní (jak naznačuje úsloví o porcelánu)? Nevím, nemyslím si, občas nějaký cvičený slon dokazuje spíše opak.

Je prase

Už jako malý jsem kdesi četl článek „Prase není žádné čuně”, který tak asi už před desítkami let zasel první semínko tohoto článku.
Vyplynulo z něj, že prasata nepořádek odklízejí (konzumací), a tak vytvářejí pořádek.

Ale když se řekne, že někdo je prase, tak se tím myslí spíš to, že vše zaneřádil, než že vše (po ostatních !) uklízí.

Oproti tomu přirovnání Je jako prase či Vypadá jako prase asi chápat lze, protože je fakt, že prasata se mohou vyválet na zemi, která nemusí být nutně čistá.
Ale spousta zvířat se snad válí v bahně, třeba proto, aby se zchladila, ne? Proč smyslů zbavené hysterické matky nekřičí na děti třeba „Co's to zase dělal? Vypadáš jako hroch!” ?

Je na někoho jako pes

Pes na psa je různý. Asi jako člověk na člověka. Někteří jedinci si vzájemně sednou, jiní ne. Někdo může být dominantní, někdo podřízený …u psů i u lidí.
A pes na člověka? Pokud vše probíhá, jak má, a výchova se nezvrtne, tak je poslušný, věrný, milující, závislý a zbožňující. Tím se pes liší od vlka nebo kočky.

Nebo že by to bylo myšleno jako pes na cizího člověka? Většina jich je také milých.
Jestli někdo myslel jako hlídací pes ve svém revíru na vetřelce, má říct „je na něj jako hlídací pes ve svém revíru na vetřelce” a ne „je na něj jako jakýkoliv pes kdekoliv na kohokoliv”.

Unavený jako pes

To je dost různé a podléhající aktuálnímu stavu. Ale obecně mívají psi energie docela dost, obvykle je po společném výletu unavený spíš psovod než pes.
A navíc se pes docela rychle regeneruje, podobně jako děti.

Vzteklej jako doga

Abych nebyl obviněn z rasismu, tak předesílám, že povaha konkrétního psa vždy závisí i na jeho výchově a na tom, co s kým zažil, jakou má zkušenost.
Ale pokud jde o vrozené predispozice obecně očekávatelné podle plemene psa, tak zrovna dogy obecně působí jako duševně vyrovnaní pohodáři, kteří se jen tak kvůli něčemu nestresují, jen tak něco je nerozhodí.
Říká to i Wikipedie .

Smysl by dávalo říkat spíš „vzteklej jak teriér” nebo „vzteklej jak čivava”.

Kráva

Kráva sice není moc obratná, ale není ani nepřátelská , problémy nedělá záměrně, spíš nedopatřením. Zato přirovnání lidské samičky ke krávě chápu spíše jako prohlášení, že dotyčná osoba je nesnášenlivá a dělá zbytečné problémy, příp. může být namyšlená (později jsme v kolektivu asi tří lidí vymysleli definici, že „kráva” = „aktivně hloupá”). Ani jedno mi ke skutečné krávě moc nesedí.

Když jsem před asi půl rokem konstatoval, že mi jedna kráva zničila plexisklo na autě, protože neví, kde má který roh, tak nešlo o urážku špatně parkující řidičky, ale o shrnutí faktu, že zatímco jsem nakládal hnůj do přívěsu, jeho autorky (toho hnoje) si prohlížely můj vůz tak zaujatě a tak zblízka, až mi jedna stračena při utkvělém pohledu bočním okénkem do interiéru z co největší blízkosti svým pravým rohem přerazila ofuk na okně spolujezdce. Taky se nemohla podívat zleva, kde ten ofuk záměrně nemám, aby mi nepřekážel ve výhledu. Nicméně následně se nechala snadno přátelsky přesvědčit, aby mi to plexisklo nesežrala, přičemž nedošlo k žádnému konfliktu. Takže to přirovnání prostě nesedí.
(Jistá nemotornost stáda krav byla znát i při cestě na kolech do Monaka, ale ani v tom případě nešlo o zlý úmysl.)

A především: Krávy jsou inteligentní. Vizte toto video , případně si najděte další videa .

Světlé výjimky

Oproti tomu některá přirovnání smysl mají:

Uznat se asi dají přirovnání týkající se tvrdohlavosti mezka a berana, možná i hlouposti osla (ale nejde i u něj reálně jen o tvrdohlavost? Vlastnictví svého názoru a trvání na svém přístupu snad neznamená hloupost, ne?),
i když je to trochu zpochybněné tím, že v polštině je beran hloupý a osel tvrdohlavý.

Psí oči opravdu vypadají věrně, někdy až prosebně,
strčení hlavy do písku coby projev strachu asi také sedí;
včela je asi opravdu pilná (alespoň dělnice), ale to snad mnohá jiná zvířata také, ne?

Tygr je asi opravdu průbojný, svižný a silný (… a agresivní)
a vlk může mít někdy i hlad. Obzvlášť před lovem. Ale jiná zvířata hlad nikdy nemají?

Smysl dává meteorologické přirovnání aktuálního počasí ke stavu „že by (ani) psa nevyhnal”, protože pes (stejně jako mnohá jiná zvířata) není tak rozmazlený jako člověk. Ale oproti kravám či jiným zvířatům se s větší pravděpodobností vyskytuje v obytné části domu, takže ho lze v nepěkném počasí snadněji zkoušet vyhánět ven, aby se zjistilo, jestli by teď psa vyhnal, nebo ne. I když takový doma se vyskytující pes je na běžné psí poměry relativně rozmazlený, takže takového psa nelze použít jako kalibrované měřidlo pro závažnost počasí.

Přirovnání smysluplnější, než se na první pohled zdá

À propos – že jsem se dostal k tomu počasí, a že jsem probral přirovnání, kterým třeba někteří uživatelé jazyka českého i přes jejich věcnou nesmyslnost věří,
tak se podívám ještě na jednu definici počasí, která ale pro většinu českého obyvatelstva z konce 20. století patrně naopak vypadá nesmyslně …a opět nezaslouženě:
(Něco bude, proběhne, udělám) „i kdyby trakaře padaly”. Jaký to má smysl?
Dvacáté století prý u nás bylo meteorologicky neobyčejně klidné. Ve srovnání s jinými obdobími.
I proto měla Evropa čas na tolik válek – když žádná katastrofa nepřijde sama od sebe, je nutno nějakou z dlouhé chvíle vytvořit.
V některých předešlých stoletích prý byla na našem území celkem obvyklá tornáda
(Ano, přibližně po roce 2000 se u nás ojediněle menší tornáda začala objevovat, což jsme chápali jako něco naprosto divného a nečekaného;
Poznámka pro budoucí pokolení: Ano, ve 20. století jsme tu opravdu tornáda neměli …nebo jsme o nich nevěděli, což značí, že musela být extrémně slabá a ojedinělá. V takových 90. letech 20. stol. u nás bylo tornádo považováno za něco naprosto exotického, co se u nás rozhodně nemůže nikdy objevit.).
V devadesátých letech pro nás bylo naprosto nepředstavitelné, že by z nebe mohly padat trakaře (či moderní stavební/zahradní kolečka). Učitelky na prvním stupni ZŠ to úsloví nijak konkrétně nevysvětlily, a interně jsem jeho význam chápal jako „kdyby strašně moc pršelo” …jako že už by nepadaly kapky, velké kapky, obří kapky, ale rovnou dřevěné okované trakaře. Takhle nějak jsem to jako dítě, a vlastně i dlouho později, chápal.
Než jsem se dozvěděl, že dříve u nás byla běžná tornáda. Takové tornádo zvedne ze země kde co – třeba právě trakař. A nenechá ho na nebi na věky (tedy alespoň předpokládám, že tornádo nedokáže vynést trakař na oběžnou dráhu či dokonce nad ni, když už tam není atmosféra), a dokonce ani na několik měsíců, nebo jak dlouho v Mrazíkovi držely v povětří loupežnické kyje.
Takový trakař zdvižený tornádem patrně poměrně zanedlouho spadne ze vzduchu zpět na zem. Takže „I kdyby trakaře padaly” = „I kdyby přišlo tornádo”. Jen si nejsem jist, jestli si to uvědomovaly učitelky, když nám říkaly, že i za takových okolností máme přinést domácí úkol. Vzhledem k výše popsanému asi spíš ne.

Podivná vyjádření míry

A ještě jedna drobná úvaha nad podivně posunutým významem (určením míry): „Patrně”. Slovo patrně se obvykle používá jako synonymum ke slovům: asi, možná, snad. Ale když je něco patrné, tak to je jasné, do očí bijící, jisté, zjevné. Takže zase chaos. Dejte lidem jazyk, jeho zpřeházením se odvděčí.

Abychom těch změn z něčeho výrazného na něco nevýrazného u příslovcí neměli málo, tak „spoře” znamená málo (jak moc, určení míry => příslovce). Třeba spoře oděná dívka toho na sobě příliš mnoho nemá. Ale v polštině slovo „sporo” znamená mnoho, hodně (a to i jako odpověď na kolik – podle české klasifikace tedy neurčitá číslovka).
Jelikož slovo sporo je v polštině zastoupeno větší měrou i více způsoby oproti českému slovu spoře, které přežívá už jen jako příslovce, a jelikož vidím jakého sémantického zvěrstva se uživatelé (ergo aktualizátoři) češtiny dopustili na kombinaci patrné-patrně, mám podezření, že logičtější je spíše polská interpretace slova sporo, než česká slova spoře. I když mezi češtinou a polštinou je antonymních homonym tolik, že těžko soudit, ve kterém jazyce je to správně (vizte můj česko-polský slovník zrádných slov ).