Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Proč se učím rusky
úvaha o (ne)závislosti jazykové vzdělanosti na politice

 

Vytvořeno
9.4.2006

 

úvaha „Proč se učím rusky” (Formát .pdf 63 KiB)

Čeština a polština – jazykové služby

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Proč se učím rusky: úvaha o (ne)závislosti jazykové vzdělanosti na politice. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/uvahy/proc-se-ucim-rusky

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Přijde takhle jednou student na zkoušku a příliš látku neumí. Profesor ho už chce vyhodit, ale student naléhá, že by jinak měl zkažené prázdniny a tak dále, a prosí ještě o jednu otázku. Nato profesor: „Když mi povíte, kolik je v téhle místnosti žárovek, tak vám tu trojku dám.” Student prolézá celou místnost, nahlíží do skříní, ba i do odpadkového koše, až nakonec vítězoslavně odpoví: „13!”. Profesor otevře svůj kufřík, vyndá zbrusu novou žárovku a praví: „Kdepak, pane kolego, 14. Přijďte si příště.”
Historka se samozřejmě po fakultě rychle roznese, a tak když chce profesor na dalším termínu zase někoho vyhodit, dotyčný prosí, jestli by také nemohl počítat žárovky. Profesor svolí a student opět pečlivě mapuje celou místnost, načež nahlásí: „14!”. Profesor otevře kufřík a odpoví: „Máte smůlu, já dnes s sebou žádnou žárovku nemám.”
Student sáhne do sveho batůžku a se slovy „Ale já ano” vytáhne jednak krásnou žárovku, jednak index.

 

Pro zamyšlení

Raději zemřu nežli bych pravdu odvolal a lži a klamu sloužil.
[Mistr Jan Hus]